Hotel a společenský sál v Chrastavě








HOTEL A SPOLEČENCKÝ SÁL V CHRASTAVĚ
ATELIÉROVÝ PROJEKT FUA TUL / BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ROK: 2016
TÝM: MIROSLAV CHMEL
VEDOUCÍ PRÁCE: ING. ARCH. AK. ARCH. JAN HENDRYCH, ING. ARCH. ING. JIŘÍ JANĎOUREK
LOKACE: CHRASTAVA, CZ








Chrastava
Město se nachází v severních Čechách přibližně 8 km severozápadně od krajského města Liberce v nadmořské výšce 295 m a má přibližně 6 tisíc obyvatel. Město leží v žitavské pánvi a je obklopeno několika pohořími. Na jihozápadě leží Ještědsko-kozákovský hřbet s nejvyšší horou a dominantou kraje Ještědem, dále na západě leží Lužické hory a na východě Jizerské hory. Chrastavou protéká říčka Jeřice, která se za městem vlévá do Lužické Nisy.
Vlastní město Chrastava je tvořeno katastrálními územími Chrastava I, II a původně samostatnými obcemi Horní Chrastava a Dolní Chrastava, kde se nachází železniční nádraží a větší část chrastavské západní průmyslové zóny. Pod správu Chrastavy patří také Andělská hora, Dolní a Horní Vítkov.



Urbanismus
Celé struktuře města Chrastava dominuje pravidelné čtvercové náměstí, ze kterého paprskovitě vycházejí ulice. Kolem náměstí jsou domy uspořádány přímo vedle sebe a v závislosti na vzdálenosti od centra města se zvětšují mezery mezi nimi a zástavba se postupně rozvolňuje. Hustá zástavba je také kromě náměstí podél ulic Frýdlantská a Žitavská. Zároveň velikost většiny zástavby je ve velice drobném měřítku, jedná se především o rodinné domy maximálně dvoupodlažní, které jsou zděné nebo dřevěné. Ty dřevěné patří k nejstarší zástavbě v Chrastavě a jsou vystavěné jako podstávkové, což je tradiční forma stavění, typická pro lužické hory. Tyto dřevěné domy se nacházejí hlavně ve druhém prstenci kolem hlavního náměstí a kolem řeky Jeřice. Náměstí je obklopeno již zděnými převážně dvoupodlažními domy. Na jihu od centra se také nachází vilová čtvrť jež byla zčásti inspirována secesí.
Malé měřítko Chrastavské zástavby je narušeno pouze několika honosnými budovami, které většinou slouží pro školní účely, panelovými domy na Střeleckém vrchu a továrnami, které se nacházejí převážně na okraji Chrastavy.


Doprava
Ve městě se nachází stanice železniční trati, která vede z Liberce přes Hrádek nad Nisou a německou Žitavu do Rybniště. Obcí také prochází frekventovaná silnice první třídy I/13, která svým nadjezdem rozděluje město na dvě části. Přes Lužickou Nisu je mezi částí Chrastavy Andělská Hora a libereckým Machnínem zprovozněn transbordér od architekta Martina Rajniše, namísto mostu, který byl zničen při povodni v roce 2010.




Stručná historie
K rozvoji obce došlo nejspíše už ve 13. století, kdy do českého pohraničí pozval král Přemysl Otakar II. osadníky ze západní Evropy, zvlášť z německy mluvících oblastí, aby tento tehdy pustý kraj pozvedli. Nejstarší dochovaná zmínka o obci pochází z knihy o placení desátků z roku 1352, kde se vyskytuje pod jménem Craczauia. Město osídlili horníci ze saského města Pirna, kteří v okolí Chrastavy začali těžit měď, cín, olovo, stříbro a železo. V 16. až 17. století se těžba rud v Chrastavě ocitla v krizi. Okolní hory už vydaly své zásoby a většina chrastavských obyvatel musela hledat nový způsob obživy. Začaly vznikat první manufaktury - domácí dílny zaměřené na výrobu převážně textilních a jiných drobných výrobků. V roce 1855 se Chrastava stala okresním městem. Tato skutečnost společně s otevřením železniční trati Žitava - Liberec v roce 1859 napomohla k rychlému rozvoji nejen průmyslu, ale i kulturního života.
V obci a kraji vždy převažovalo německy mluvící obyvatelstvo, a tak se po podepsání Mnichovské dohody stala Chrastava (Kratzau) součástí německé Třetí říše a místní průmysl se přeorientoval na výrobu zbraní. Po skončení druhé světové války byla většina zdejších německých obyvatel odsunuta a počet obyvatel se v této době zmenšil o více než polovinu.


Kultura
Padesátá a šedesátá léta 20. století byla poměrně bohatá na společenský a kulturní život ve městě, což se ovšem změnilo v době normalizace, kdy došlo k výraznému útlumu většiny těchto aktivit. Tento nepříznivý stav byl ještě více prohlouben uzavřením a demolicemi několika oblíbených prostor určených pro kulturu a zábavu. Výstavba nového kulturního domu v Chrastavě byla sice započata v druhé polovině 80. let, objekt však nikdy nebyl dokončen a kvůli nedostatku financí potřebných na dokončení a údržbu a později byl stržen. V roce 2007 byla také stržena budova hotelu na nábřeží, která byla v té době již v dezolátním stavu.
V současné době chybí městu reprezentativní prostor, kde by mohlo pořádat větší kulturní akce (například plesy nebo koncerty). Využívání školní jídelny či tělocvičny pro takovéto účely není dostatečně důstojné ani slavnostní. Další prostory, kterými město disponuje, nevyhovují kapacitně.





Parcela
Místo určené pro novostavbu hotelu se sálem se nachází v těsné blízkosti náměstí 1. Máje při ulici Spojovací, která propojuje náměstí se severní částí obce a s kostelem svatého Vavřince, který je spolu s radniční věží dominantou města.
V současné době se na této parcele nachází volný neudržovaný prostor, který slouží jako improvizované parkoviště. Tento prázdný prostor zde vznikl po demolici původního dvoupodlažního hotelu v roce 2007, který se nacházel v severozápadním cípu pozemku a tvořil nároží, které zde nyní chybí. Ve východní části parcely se nachází podélný dvoupodlažní nevyužívaný objekt, se kterým se v rámci návrhu nepočítá.
Nárožní parcela je z jižní a východní strany ohraničena zástavbou a ze severu a západu je sevřena ulicemi Mlýnská a Spojovací . Na jihu sousedí s dvoupodlažním neoklasicistním domem, který svým nárožím částečně zasahuje do náměstí. Na západní straně se nachází nízkopodlažní stavby, které slouží jako dílny a převážně nebytové prostory. Celá ulice Mlýnská s nábřežím je spíše méně formálního charakteru a stavby zde mají menší měřítko oproti těm v ulici Spojovací směrem k náměstí.
Vůči městu má parcela důležitou pozici - předznamenává vstup do centra města. Volný prostor mezi severozápadním cípem parcely a nábřežím řeky může sloužit potřebám nové stavby jako její příjemný předprostor.
K parcele se přijíždí po mostu přes řeku, který byl spolu s většinou okolní zástavby poničen při povodních v roce 2010. Původní ocelový secesní most byl následně nahrazen betonovou replikou, řeka dostala nové koryto a většina ulic poblíž řeky byla nově předlážděna štětovou dlažbou. Na druhém břehu byla v místě původní zničené zástavby vybudována nová silnice, která slouží jako obchvat historického centra Chrastavy. V blízkosti této silnice se nachází volný prostor s nově vybudovaným parkovištěm, který zde vznikl místo bývalé textilní tovární budovy, která byla stržena.





Nový hotel pro Chrastavu
Poloha Chrastavy má velký potenciál - nachází se v blízkosti krajského města Liberce, současně se jedná o svébytné maloměsto, s velice klidným prostředím a přírodou na dosah. Zároveň je odsud velice blízko do německé Žitavy či do Polska. Výhodou jsou také nižší provozní a pořizovací náklady než například v Liberci.
Vznik nového kulturního a ubytovacího zařízení může mít pozitivní přínos pro město, jeho občany a pro rozvoj společenského a kulturního života v obci. Rovněž funkce hotelu má na této parcele tradici. Přidružení sálu k hotelu může být oboustranně prospěšné jak pro investora a provozovatele hotelu, tak pro město, jež prostor kulturního sálu potřebuje. Několik ubytovacích zařízení ve městě funguje, jedná se ale spíše o penziony a ubytovny. Žádný z nich také nemůže těžit z existence sálu, který by tak mohl rozšiřovat služby zařízení o další položky. Díky pronajímatelnému sálu lze počítat například s firemními zájezdy, které vyhledávají podobné typy zařízení například pro konference, či team buildingové zájezdy





Hmotový koncept / Urbanismus
Hmota domu je inspirována malým měřítkem Chrastavské zástavby v nejbližším okolí řešeného území. Jednotlivým funkcím domu a provozům jsou přiřazeny samostatné hmoty, které současně dotvářejí své sousedství a předprostor s nábřežím.





Hmota sálu je v kontaktu s ulicí Mlýnská a jejím povysunutím oproti hmotě hotelu dotváří předprostor a výrazně definuje vstup. Hmoty hotelu i sálu si navzájem od sebe a od okolní zástavby drží odstup, vytvářejí mezery, tak aby byl zachován průhled na atrium a třetí hmotu - věž, která patří opět hotelu a má oproti zbylým hmotám výrazně vertikální charakter.
Jednotlivé hmoty jsou v přízemí spojeny komunikační a servisní částí, jež je vůči nim materiálově i hmotově odlišena. Ta ve východní části ustupuje a vytváří tak zásobovací vchod. V části jižní je uvolněný prostor pro atrium, které je sevřené okolními hmotami.





Architektura - rozmístění funkcí, materiálové řešení
Materiálové ztvárnění je pro všechny hmoty stejné, liší se pouze formát a rozmístění okenních otvorů. Horizontální hotelová část má okna rozmístěna do pravidelného rastru, jenž odpovídá podobě fasád v okolí. Do dvora si fasáda stále zachovává pravidelný rastr, který vychází z umístění dveří do pokojů, okna jsou umístěna vždy naproti nim. Sál z provozních důvodů žádnými okenními otvory nedisponuje. Lze ho pouze otevřít pomocí posunovacích dveří směrem do domu a potažmo do dvora.
Hotelová věž je umístěna v relativním zákrytu, dál od ulice a může si tak dovolit méně formální fasádu, kterou tvoří čtvercová okna nepravidelně rozložená po fasádě.





Vstupy do jednotlivých částí jsou rozděleny, do sálu se vstupuje z předprostoru hotelu u řeky a vstup do hotelu, který nepotřebuje tak velký předprostor je z ulice Spojovací, blíže k náměstí. Oba dva provozy nejsou striktně odděleny a tak lze nerušeně procházet skrz tyto dvě pomyslné části.
Vstup od řeky přímo ústí do jednopodlažní komunikační části kde se nachází foyer; zde se návštěvník může rozhodnout, zda půjde rovně do šatny a pak doprava do sálu nebo rovnou navštíví bar napravo od vstupu. Pokud se návštěvník vydá dále rovně může projít až do hotelové části, případně do atria.




Vstup z ulice Spojovací je určen čistě pro hotelové hosty, z toho důvodu se v návaznosti na něj nachází malá hala s recepcí. Naproti recepci se je umístěno schodiště, prosvětlené světlíkem ve střeše a okny do atria, skrze které je vidět hotelová věž.
Po ubytování host pokračuje po schodišti do hotelového pokoje, nebo po schodišti přímo naproti, které vede do hotelové věže. V přízemí, v blízké návaznosti na sál je situován foyer a také bar hotelu, kde jsou v ranních hodinách podávány snídaně pro hotelové hosty.
Přízemí hotelové věže disponuje wellness částí se saunou, určenou jak pro hotelové hosty, tak pro veřejnost. Směrem do ulice je vedle vstupu malý pronajímatelný prostor pro komerční využití, který může sloužit například jako kadeřnictví.





Ve vyšších patrech jsou pokoje pro hosty, zpravidla orientovány na západ, v hotelové věži do atria a v horizontální hotelové části do ulice. Jedná se především o standardní dvoulůžkové pokoje s koupelnou. Z druhého nadzemního podlaží lze vystoupit na terasu, která se rozprostírá mezi všemi hmotami a propojuje je. Z terasy se dá sestoupit po schodech do atria se vzrostlým javorem.
V posledních patrech obou hotelových částí se nacházejí apartmány, které jsou orientovány výhledem na řeku a kostel sv. Vavřince. Apartmán ve věži zabírá plochu téměř celého patra a má prakticky neomezený výhled po celé Chrastavě. Tento pokoj je zařízen jako nadstandardní byt s lodžií orientovanou na kostel.
Stavba je částečně podsklepena, suterén slouží především jako zázemí pro hotel a sál. Nalezneme zde například prádelnu či sklad nábytku.




Hotel a sál / Sál a hotel
Snadné propojení jednotlivých prostorů a funkcí v přízemí si klade za cíl využitelnost při více než jednomu typu akce. Díky změně charakteru prostoru v závislosti na rozsahu a druhu kulturní či společenské události lze očekávat zvýšení počtu příležitostí, při kterých bude sál využíván a to buď pouze pro potřeby hotelu nebo pro potřeby města. Zároveň lze sál rozšířit o další prostory, či ho úplně od zbytku stavby oddělit.


Využitelnost přízemí při různých akcích


Předprostor / Nábřeží
Každá kulturní instituce potřebuje dostatečně velký předprostor určený pro shromáždění lidí. Pro tyto účely je vyhrazen roh ulic Spojovací a Mlýnská, kam směřuje hlavní vchod do sálu, zároveň tento prostor navazuje na nábřeží řeky Jeřice a doplňuje přerušenou promenádu podél vody. Celý předprostor, vedlejší ulice a chodník ulice Spojovací jsou vydlážděny žulovou dlažbou malého formátu, která celou plochu sjednocuje. Stejným způsobem je vydlážděno atrium hotelu.
V severní části předprostoru jsou umístěny parkovací stání pro potřeby hotelu, ke kterému patří i vyhrazená stání na náměstí 1. Máje. Na nábřeží jsou parkovací stání doplněna lípou, která navazuje na alej stromů v ulici Víta Nejedlého, ve stínu stromů jsou umístěny nové dřevěné lavičky.


Detail fasády


Konstrukční řešení
Pro hotelovou část byl zvolen příčný stěnový systém z litého betonu doplněný zděnými příčkami, ve věži je tento systém doplněn o nosnou obvodovou stěnou.
Konstrukce sálu je tvořena kombinací sloupů a monolitické betonové stěny. Sloupy umožňují velkou prostupnost prostoru v přízemí, betonová stěna vytváří jeviště. Na sloupy sálu navazuje roštový železobetonový monolitický strop s akustickými podhledy. Všechny tři hmoty jsou v úrovni druhého podlaží propojeny silnou deskou. Ta funguje o patro výše jako pochozí střecha.
Základy stavby tvoří základové pasy s rozdílnou hloubkou založení, kterou způsobuje lehce klesající terén směrem k východu a částečné podsklepení objektu.
Fasáda všech tří hmot je obložena červeným lícovým zdivem, které je doplněno o betonové detaily v podobě parapetních desek, krytí atiky a soklů. Pod okny domu, jenž je rovnoběžný s ulicí Spojovací, se nachází průběžná římsa, tvořená změnou skladby cihel.
Spojovací přízemní hmota domu se pak jako jediná od zbytku hmot výrazem liší. Její fasáda se skládá ze skleněných oken velkých formátů a výrazného překladu s šedou stěrkovou omítkou, která je v kontrastu se zbylými cihlovými fasádami a jasně se tak od nich odlišuje.