Nádraží Fukov - Fugau




Nádraží Fukov, Fugau Bahnhof
ATELIÉROVÝ PROJEKT UMPRUM / A1 
ROK: 2017
TÝM: MIROSLAV CHMEL
VEDOUCÍ PRÁCE: DOC. ING. AKAD. ARCH. JAN ŠÉPKA, ING. ARCH. MIRKA GULBISOVÁ
LOKACE: ZANIKLÁ OBEC FUKOV, ŠLUKNOVSKÝ VÝBĚŽEK, SUDETY, CZ






Fukov (německy: Fugau) je bývalá obec v Čechách v nejsevernější části republiky, v úzkém výběžku vybíhajícím do Saska (dlouhém téměř 4 km, v nejužším místě širokém pouhých 400 m), v kotlině horního toku Sprévy. Obec byla původně osídlená převážně německým obyvatelstvem. V roce 1921 v ní žilo 739 obyvatel. Po roce 1945, kdy bylo místní německé obyvatelstvo násilně vystěhováno, nastal úpadek obce. Násilné uzavření hranic s Německem urychlilo naprostou devastaci obce, které vyvrcholilo na podzim roku 1960, kdy došlo k odstřelu zbylých domů ve Fukově. Historie obce se definitivně uzavřela 23. září 1960 ve 20 hodin odstřelem školy a kostela. 








Původní betonový most


Peážní železniční trať
Území bývalé obce protíná peážní německá železnice Drážďany-Žitava v délce asi 2 kilometry. Vlaky přes české území pouze projíždějí. Nejbližší zastávka na východ od bývalé obce Fukov je Neusalza-Spremberg, na západě pak je to pak Taubenheim (Spree). Jedná se o nejsevernější trať na území Česka. Fukov toužil po zbudování vlastního nádraží už od zavedení železnice v roce 1875, nicméně se ho nikdy nedočkal.





Osamělá nádraží v krajině lze najít například na některých dalších pohraničních tratí, zde jsou vlakové zastávky či nádraží jedinou fyzickou připomínkou zaniklé obce, svým způsobem i jejím pomníkem či náhrobkem nesoucí její jméno. Železniční nádraží lze také často chápat jako úvodní symbol města, jeho reprezentaci a symbol.





Program
V současné době nefungují nádraží jako v dobách, kdy člověk mohl na každé stanici zastihnout výpravčího, který svůj úsek trati spravoval a částečně zde i hospodařil. Toto fungování je již dnes na ústupu, většina procesů je dnes plně automatizovaná nebo je lze provozovat na dálku. Pro mě bylo důležité, aby na nádraží byl vždy někdo přítomný, který by ho „hlídal“. Může se jednat o unikátní pracovní prostor, který by byl krátkodobě poskytován jako umělecká rezidence pro české a německé autory. Fukovský výběžek je i přes dramatické historické události krásné a klidné místo, které je ideální pro intenzivní práci a naprosté soustředění.




Nádraží
Jde o čtyřpodlažní odstupňovanou hmotu, která reaguje na původní fukovský most – na nejzajímavější stavbu celé oblasti. Most nekříží železniční rigol kolmo, nýbrž pod úhlem. Nová budova nádraží tento úhel sleduje. Zároveň je mezi mostem a nádražím prostor pro schodiště, které dovede cestující z mostu až na nástupiště. Z něj je přímo dostupná čekárna, která poskytuje čekajícím dobrodruhům úkryt před nepřízní počasí, je zde také umístěna toaleta.






Ve zbylých třech podlažích se již nachází prostor pro umělce. Velikost jednotlivých podlaží směrem vzhůru graduje. V prvním nadzemním podlaží, dostupném z úrovně mostu, je umístěn vstup s technickou místností a skladem - prostorem pro kola. Po přímém schodišti se lze dostat vzhůru do podlaží se skromným bytem a v posledním podlaží je umístěn největší prostor celé budovy – ateliér. Jedná se o volný prostor s vrchním severním osvětlením skrze pilové světlíky, ty jsou ještě doplněny jedním otvíravým oknem, které je orientováno na most a okolní klidnou krajinu.










Variantní řešení

Variantní řešení